Zdravíme všechny návštěvníky.

    Asi každý z nás už někdy slyšel ze svého okolí, že se sbírají víčka od PET lahví pro vozíčkáře na nový vozík. Nikdy jsem nebyla zcela přesvědčena, že to není zase nějaký z mnoha nápadů podvodníků jak ve jménu dobročinnosti vylákat z lidí něco ku vlastnímu prospěchu. Nicméně nikdo po mě nechtěl žádné peníze, třídění a recyklace odpadů je velkým tématem současnosti a tak místo abych víčko vyhodila do žluté popelnice, nosila jsem je onomu známému s myšlenkou, že to snad skutečně někomu pomůže a víčka neskončí někde na smetišti.

    Tyto stránky vám osvětlí proč a jak se jedna taková sbírka děje a komu a jak vámi schraňované a odevzdávané kousky plastu pomohou.

    Vojta patří do, v současné době stále rostoucí, skupiny dětí, které na svět trochu moc spěchali a jak je známo, příliš spěchat se nevyplácí. Narodil se v 28. týdnu (tedy o téměř tři měsíce dříve). I přes úžasnou péči, které se mu v nemocnici dostalo, si do života nese diagnózu Dětská mozková obrna (DMO).

    Vojtu tato choroba zasáhla  v oblastech mozku, které mají na starosti ovládání rukou a nohou a pohyb vůbec. Naštěstí (pokud můžete vůbec v takové chvíli mluvit o štěstí) jen tyto oblasti a ještě ne svou plnou silou. Vojta nikdy nebude sportovcem, asi nikdy si nezahraje s dětmi fotbal na plácku za domem, nebo hokej na blízké „louži“. Přesto má Vojta velkou šanci, že z něj bude třeba architekt, inženýr, právník, tlumočník cokoliv bude chtít. Úkolem všech jeho blízkých (a díky bohu také mnoha dobrých lidí), abychom jeho mozek naučili správně ovládat ruce a nohy, aby po světě mohl chodit a nebyl odkázaný na invalidní vozík.

    Je to běh na velmi dlouhou trať, který je náročný časově, psychicky, fyzicky i finančně. S Vojtíkem se cvičí minimálně 2x denně (bylo by třeba víc, ale to se nedá skloubit s chozením do práce). Každý cvik je cíleny na nějakou jinou část těla, nejdřív se musí sval uvolnit, potom protáhnou a nakonec posílit. Nedávno jsme Vojtu přihlásili na plavání, kde se věnují lidem s hendikepem. Vlastně má možnost vybýt přebytečnou energii a přitom se pěkně ve vodě uvolní a protáhne. To nemluvě o koloběhu mezi lékaři (pediatr, neurolog, ortoped), terapeuty, logopedii a ergoterapii atd.

    Vojta navštěvuje školku pro zdravé děti. Po mentální stránce se Vojta vyvíjí stejně jako jeho vrstevníci. Hraje si s nimi, maluje, počítá i na výlety s nimi jezdí. Jen ten pohybový hendikep mu musí kompenzovat jeho úžasná asistentka. Jsou jedno tělo, jedna duše. Tuto sbírku pro něho zorganizovala právě ona. Po našem návratu z rehabilitačního pobytu v ADELI centru v Piešťanech, kde Vojta udělal za krátkou dobu obrovský pokrok v pohybu. Rehabilitace je velmi intenzivní a řekla bych, že se trochu podobá tréninku na olympiádu. Při rehabilitaci se Vojtovi věnoval 6-ti členný tým terapeutů. Pravidelným a intenzivním cvičením mu posílili nohy a povolili spastický tonus. Jako matka jsem z této metody nadšená. A proto vznikla tato sbírka. Léčba v Piešťanech je velmi drahá, pohybuje se mezi sto a sto padesáti tisíci korunami za 14-ti denní pobyt. Na poprvé jsme se jako rodina složili, ale bohužel pro dosažení dlouhodobého efektu je nezbytné, aby léčbu opakoval alespoň 3-4 do roka a to bohužel naše rodina není schopná finančně unést. Proto prosíme, aby jste touto v celku jednoduchou recyklací plastu, pomohli splnit sen našemu synovi (a nejen jemu), že jednou bude chodit jako ostatní děti.